Příští týden něco možná, ale nic vám nezaručím
Děkuji
neděle 20. dubna 2014
Křeččí agility
Agility jsou vlastně takové malé cvičení pro křečka (může být i velké) ale nejdříve ho musíte naučit aby to prostě prolezl takže dráhu musíte pečlivě např: Knihami obložit ... dovnitř té dráhy mu např: dejte ruličku od toalet. papíru , houpačku nebo nějaký slalom atd.
Když s křečkem budete trénovat denně naučí se to za chvíli a bude spokojený protože to pro něj bude velká zábava ...
Jak vyrobit houpačku ?
Budete potřebovat: ruličku od toalet. papíru a kartón
Jak by měla houpačka vypadat: (přilepíte oboustranou izolepou nebo hodně lepivým lepidlem )
Překážky do agilit 
Agility pro křečky může být velice zábavná ale i namáhavé takže až to pěkně celé náš křečík projde dejte mu pamlsek aby nabral síly 
Odkazy na youtube
Nemocný křeček- co dělat?
Křečci obvykle nemocní nebývají, onemocnět však mohou při chybném umístění či krmení. Nejčastější onemocnění křečků jsou:
- Kýchání, podrážděné oči a nos, ze kterého teče: Může to být alergie, např. na nějaký materiál na hnízdo, ale může to být také nachlazení, takže držte křečka v teple, a když mu nebude do druhého dne lépe, odneste ho ke zvěrolékaři.
- Srst kolem ocasu je velmi špinavá a třeba i vlhká: Váš křeček má asi průjem. Možná jen proto, že snědl něco, co mu nesvědčilo, ale může to být také první známka vážné infekční nemoci, takže odneste křečka ke zvěrolékaři.
- Olysalá místa v kožíšku: Může to být jen stářím nebo se mohl křeček o něco třít a srst si odřít. Pokud si však holá místa škrábe, mohou to být roztoči. Veterinář vám jistě dá přípravek, který vašemu křečkovi pomůže.
- Nechuť k jídlu, oteklá tvář a slzící oči: Vašemu křečkovi určitě něco uvízlo v lícních torbách. Odneste ho k veterináři.
- Po pádu nebo po příliš divokém zacházení leží křeček úplně nehybně: Je v šoku, i když nemusí být nijak vážně zraněn. Když ho necháte na klidném místě, měl by se za hodinu nebo za dvě vzpamatovat. Když ne, můžete ho donést ke zvěrolékaři.
- Říznutí – křeček se o něco ostrého pořezal: Přidejte kapku antiseptika k teplé vodě a jemně ránu omyjte. Když zčervená a zanítí se, odneste křečka ke zvěrolékaři.
- Na různých místech těla jsou hmatatelné nebo viditelné otoky, nádory: Pokud se rychle zvětšují, může jít o hnisavý proces, který většinou za nějaký čas splaskne. Pomalé zvětšování útvaru znamená, především u starších hlodavců, že jde o zhoubný nádor. Ušetřete křečka utrpení a nechte ho utratit.
- Problémy se zuby: Pokud si křeček nemůže pravidelně obrušovat zuby, mohou mu přerůst a křeček nebude moci jíst. Abyste tomuto předešli, stačí křečkovi do klece umístit nějaký kus dřeva na hlodání. Může to také způsobit deformace čelisti. Ta bohužel není léčitelná a zuby musí být pravidelně obrušovány lékařem. Občas se mohou hlodáky také zlomit, pokud však budou mít křečci dostatečnou dávku minerálních látek, rychle narostou.
- Zánět mozkových blan: Toto onemocnění postihuje křečky do věku tří měsíců. Symptomy nejsou nijak nápadné, nemoc je však přenosná na lidi. Nebezpečná je zejména pro těhotné ženy, neboť hrozí poškození plodu.
sobota 19. dubna 2014
Co se zítra dozvíte?
Zítra se dozvíte něco o nemocných křečcích (co dělat)
Něco o křeččích agilitách
a možná i něco navíc
Děkuji za přízeň
Něco o křeččích agilitách
a možná i něco navíc
Děkuji za přízeň
Křeček- jaká smysly má? Byl už u nás dávno?
Křeččí smysly:
Historie křečka zlatého a syrského
Čich
Stejně jako my poznáme člověka podle jeho vzhledu, ukládá si křeček do paměti vzory pachů a s jejich pomocí pak i po dlouhé době rozezná příslušníky stejného druhu, nepřátele i své chovatele. Páry nebo příbuzenstvo se rozeznávají podle skupinového pachu, který i přes jejich přirozené agresivní sklony zajistí mírné chování. Potravu je křeček schopen ucítit na velké vzdálenosti. Díky pachovým značkám, které zanechává třením svých mazových žláz o důležité předměty a místa, a díky svým výkalům a moči je křeček schopen orientovat se ve svém okolí i potmě. Současně tak označuje své území proti všem možným vetřelcům.
Sluch
Schopnost akustického vnímání je u křečků velice rozvinutá, jsou schopni vnímat také frekvence ze spektra ultrazvuku. To jim neslouží na obranu proti nepřátelům, ale spíše k vnitrodruhovému dorozumívání se. Tak mohou všechny mláďata pro nás neslyšitelnými zvuky přivolat svoji matku, když je jim po opuštění rodného hnízda příliš zima, nebo mají hlad či žízeň. Křečci jsou schopni rozeznat různé tóny hlasu, či po nějakém čase poznat toho, kdo se o ně stará. Během dne křeček složí své ušní boltce, aby mohl nerušeně spát.
Zrak
Jakožto noční tvor nedisponuje křeček nijak zvlášť dobrým zrakem. Vnímání tvarů a barev je patrně pouze nedostatečně rozvinuto. Naproti tomu je křeček se svýma po stranách posazenýma kulovitýma očima schopen jedním pohledem zachytit celé své okolí. Dá se říci, že křeček má opravdu široký rozhled - asi 110 stupňů. Na naše poměry je křeček ovšem poněkud krátkozraký, na vzdálenost větší než 1 metr je již stěží schopen rozeznat kontury. Pohyby, třeba blížícího se nepřítele, ovšem je schopen rozeznat na větší vzdálenost. Na denním světle je křeček téměř slepý. To také vysvětluje jeho často pozorovatelnou lekavost, ocitne-li se náhle v neznámém prostředí.
Hmat
Stejně jako hmatové vousky slouží rovněž jemné chloupky na bocích a na předních i zadních končetinách k orientaci v noci. S pomocí těchto speciálních chloupků a vousků je křeček schopen vnímat překážky, které se mu postaví do cesty. Kromě toho mu také pomáhají lépe odhadnout, zda je pro něho otvor či průlez dostatečně široký.
HISTORIE - Poprvé byl křeček syrský popsán v roce 1839 přírodovědcem G. R. Waterhousem, který mu udělil jeho latinské rodové jméno, které se dodnes udrželo v nezměněné podobě. Dlouhá léta poté však nebyl křeček zlatý středem zájmu. Ulovený jedinec ležel téměř sto let v Britském muzeu bez povšimnutí.
V roce 1930 byl profesor a zoolog I. Aharoni pozván svým kolegou, parazitologem S. Adlerem na výzkumnou misi, od které si sliboval odchycení snadno chovaných čínských křečků pro výzkum nemoci leishmaniózy. Vědcům se podařilo v regionu Aleppa v Sýrii obejvit a odchytil první živé křečky zlaté. Jednalo se o samici s vrhem jedenácti mláďať ukrytou v hluboké noře. U matky se projevil kanibalismus, kdy měla údajně sežrat několi svých mláďat a následně údajně sama uhynula. Několika mladým se podařilo utéct. Zůstal tak jediný samec a 2 samice. Aharoni tyto 3 křečky ručně dokrmil a odchoval. Brzy poté přišli v laboratoři na svět potomci těchto sourozenců a chov se rozšiřoval. V roce 1940 byli první křečci uvolněni pro trh se zvířaty a dostali se do podvědomí veřejnosti. Z těchto tří zvířat pocházejí všechna laboratorní zvířata a miliony doma chovaných a úspěšně domestikovaných křečků zlatých. Právě příbuzenská plemenitba dala vzniku řadě mutacím, které dnes známe.
Více o historii křečka jsem nenašla. Promiňte :(
.png)
Jak se rozmnožují džungarský křečci?
Pokud se rozhodnete odchovávat mláďata, měli byste si uvědomit, že je to velká odpovědnost. Cílem každého chovatele je odchovat co nejzdravější mláďátka.
Nikdy nepáříme pokrevné příbuzné! Inbreeding (příbuzenské křížení) prováděný nezkušeným chovatelem může nadělat více škody než užitku.
Křečíky odchovávejte jenom v případě, pokud máte pro všechny mláďátka dostatek místa a jestli budete schopni pro ně najít nové domovy. Jestli se křečky rozhodnete dát do zverimexu, nebudete vědět , co s nimi bude a u jakých chovatelů skončí. V případě, že nenajdete vhodné majitele a přesto je budete nuceni do obchodu dát, dohodněte se s obchodníkem se zvířaty, že skutečně vaše křečky odebere.
Jestli jste se přece jen rozhodli odchovat mláďátka je důležité vědět, kdy je pro samičku ideální, aby měla mladé. Křečci můžou zabřeznout ve věku 6 týdnů, no březost u příliš mladé samičky není dobrá z několika důvodů: samička je vlastně ještě pořád ve vývinu a příliš ranní těhotenství může způsobit malý počet mláďat ve vrhu, malí křečíci můžou být příliš slabí a zvyšuje to riziko kanibalizmu.
U křečíků džungarských se doporučuje připustit k páření samičku, která už dovršila věk minimálně 3 měsíců .
U křečků syrských je doporučeno pářit samici, která dovršila věk minimálně 4 měsíců. Sameček by měl být minimálně 2-3 měsíce starý.
Samečka a samičku chováme zvlášť a připouštíme je k sobě jenom v období samiččiny ovulace - to je přibližně každý 3 - 4 den.
Nejlepší je křečky vzájemně seznamovat na neutrálním území. Jestli samička samečka odmítá a útočí na něj, je nutné je okamžitě oddělit.
V tomto případě je dobré mít po ruce něco, čím vzájemně bojující křečky oddělíme. Toto nepřátelské chování samičky nám naznačuje, že není připravena k páření - nemá ovulaci.
O spáření se opět pokoušíme další dny až do doby, než samička samečka přijme a spáří se. Poznáme to podle toho, že samička je poddajná, na samečka neútočí a souhlas s pářením naznačuje její strnulé držení těla s mírně nadzvednutým ocáskem.
U samečků, kteří se páří poprvé se stává, že kolem samičky splašeně pobíhají a " učí se" jak na to. Křeči se opakovaně páří přibližně hodinu Když samička začne být nervózní a samečka odhání, opět je vrátíme do svých klecí nebo terárií.
Nezapomeňte si poznamenat datum, kdy k páření došlo. Od tohoto dne přibližně za 18 až 22 dní bude samička rodit.
Nikdy nepáříme pokrevné příbuzné! Inbreeding (příbuzenské křížení) prováděný nezkušeným chovatelem může nadělat více škody než užitku.
Křečíky odchovávejte jenom v případě, pokud máte pro všechny mláďátka dostatek místa a jestli budete schopni pro ně najít nové domovy. Jestli se křečky rozhodnete dát do zverimexu, nebudete vědět , co s nimi bude a u jakých chovatelů skončí. V případě, že nenajdete vhodné majitele a přesto je budete nuceni do obchodu dát, dohodněte se s obchodníkem se zvířaty, že skutečně vaše křečky odebere.
Bezhlavé množení křečků žádný skutečný chovatel neprovádí.
Jestli jste se přece jen rozhodli odchovat mláďátka je důležité vědět, kdy je pro samičku ideální, aby měla mladé. Křečci můžou zabřeznout ve věku 6 týdnů, no březost u příliš mladé samičky není dobrá z několika důvodů: samička je vlastně ještě pořád ve vývinu a příliš ranní těhotenství může způsobit malý počet mláďat ve vrhu, malí křečíci můžou být příliš slabí a zvyšuje to riziko kanibalizmu.
U křečíků džungarských se doporučuje připustit k páření samičku, která už dovršila věk minimálně 3 měsíců .
U křečků syrských je doporučeno pářit samici, která dovršila věk minimálně 4 měsíců. Sameček by měl být minimálně 2-3 měsíce starý.
Samečka a samičku chováme zvlášť a připouštíme je k sobě jenom v období samiččiny ovulace - to je přibližně každý 3 - 4 den.
Nejlepší je křečky vzájemně seznamovat na neutrálním území. Jestli samička samečka odmítá a útočí na něj, je nutné je okamžitě oddělit.
V tomto případě je dobré mít po ruce něco, čím vzájemně bojující křečky oddělíme. Toto nepřátelské chování samičky nám naznačuje, že není připravena k páření - nemá ovulaci.
O spáření se opět pokoušíme další dny až do doby, než samička samečka přijme a spáří se. Poznáme to podle toho, že samička je poddajná, na samečka neútočí a souhlas s pářením naznačuje její strnulé držení těla s mírně nadzvednutým ocáskem.
U samečků, kteří se páří poprvé se stává, že kolem samičky splašeně pobíhají a " učí se" jak na to. Křeči se opakovaně páří přibližně hodinu Když samička začne být nervózní a samečka odhání, opět je vrátíme do svých klecí nebo terárií.
Nezapomeňte si poznamenat datum, kdy k páření došlo. Od tohoto dne přibližně za 18 až 22 dní bude samička rodit.
pátek 18. dubna 2014
Pozor lidi a křečci!
Pozor!
Zítra si povíme něco o rozmnožování džungarských křečků
Řekneme si něco o křečcích smyslech a jak se sem křeček dostal
Děkuji za pozornost
Zítra si povíme něco o rozmnožování džungarských křečků
Řekneme si něco o křečcích smyslech a jak se sem křeček dostal
Děkuji za pozornost
Jak se správně starat o křečka či křečíka?
Rozmyslete, o jaký druh křečka byste měli zájem. Ve zverimexu nebo u chovatele si můžete vybrat kupříkladu mezi křečkem zlatým, křečkem čínským, křečkem džungarským a křečkem Roborovského. Liší se velikostí, povahou a nároky na chov. Křeček zlatý, neboli syrský, je přátelský, dá se snadno ochočit. Můžete ho sehnat v různých barevných variantách. Samičky bývají trochu agresivnější, ale je to milý společník a dá se ochočit ze všech druhů křečků nejlépe. Pokud jich ale chcete více, musíte je chovat odděleně. Křeček džungarský je mírumilovný a hravý. U tohoto druhu není problémem chovat jej ve skupinkách. Lépe stejného pohlaví, popřípadě i ze stejného chovu, abyste zabránili zbytečným potyčkám a množení. Křeček Roborovského je jeden z těch plachých zástupců, kteří se neochočí moc snadno, takřka vůbec. Je plachý, nedůvěřivý a snaží se před vámi neustále někam utíkat.
Pokud tedy máte vybraný druh křečka a s ním i jejich počet, popřípadě pohlaví, je důležité sehnat potřebné vybavení klece a klec samotnou. K vybavení klece nezapomeňte na misku na jídlo (nejlépe keramickou - nebude ji moci kousat), napáječku (pokud si donesete domů malinkého křečíka, může se stát, že nebude ještě umět pít z napáječky, proto je potřeba dát mu k dispozici jak napáječku, tak i misku s vodou), dále kolotoč pro křečka, různé prolézačky, hamaky na spaní, domečky, mosty, schůdky. Těchto příslušenství je opravdu hodně. Díky nim se křeček nenudí.
klec pro nové obyvatele. Co se týká klecí pro křečky, někdy je potřeba dávat pozor, aby vám křečík neutekl, zvláště když je malý a protáhne se mřížemi u klece. Proto byste měli křečka hlídat a pozorovat, jestli se dostane ven. Pokud si nejste jisti, je dobré, pro jistotu, klec ještě navíc vyplést tenkým drátem a udělat tak menší mříže. Je to lepší, než potom malého, plachého křečka nahánět po celém bytě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to v mnohých případech i nemožné.
Všechno je tedy už nachystané a můžete si donést křečíka domů. Pokud si křečka vybíráte, jděte pro něj raději odpoledne, protože ráno a dopoledne tvrdě spí. Dávejte pozor na jeho vzhled – neměl by být pohublý, neměl by mít žádná olyslá místa v srsti, měl by mít čisté oči a nos, bez výtoku. Měl by být čilý a bystrý, ne apatický. Koupit křečka byste měli v jeho 4-7 týdnech, to je křeček mladý a dá se mnohem snadněji ochočit. Je lepší kupovat křečka u chovatele, kde je od mládí zvyklý na lidskou ruku a není tak plachý. Také riziko nemocí je podstatně nižší.
Křečci moc rádi jedí, a jsou velmi známí svými "tvářemi" neboli torbami, které jim sahají od tlamičky až po pas. Křeček může své torby roztáhnout a nacpat do nich hodně potravy "na horší časy". I vy se s tímhle u svých křečíků zaručeně setkáte. Můžete je pozorovat a bude vám to připadat velmi legrační. Křečkův apetit je velký a někdy jsou kvůli tomu hákliví na nadváhu. Pokud tedy zaznamenáte, že váš křeček má nějakých pár gramů navíc, můžete mu z jídla vybírat semínka slunečnic, které jsou kalorická. Co se týká potravy křečků, můžete zakoupit speciální směs pro křečky, která obsahuje pšenici, oves, kukuřici, slunečnicová semínka, svatojánský chléb, oříšky... a tyhle směsi doplňovat ovocem, zeleninou, listem pampelišky, psími granulemi.
Křečci se zpravidla dožívají věku asi dvou nebo tří let, občas i více. Pokud se o křečka dobře staráte, vyměňujete mu pravidelně podestýlku a nenecháváte ho na průvanu, bude s vámi spokojeně žít nejméně 2 roky a nic ho trápit nebude. Někdy se ale může stát, že vám křeček onemocní, třeba rýmou, bude mít nateklé oči nebo nos. Jako prvním příznakem, kdy poznáte, že se s křečkem něco děje, je, když ztratí chuť k jídlu. Křečci mají velmi dobrý apetit a pokud vidíte, že vašemu křečkovi nechutná, je s ním určitě něco v nepořádku.
Pokud tedy máte vybraný druh křečka a s ním i jejich počet, popřípadě pohlaví, je důležité sehnat potřebné vybavení klece a klec samotnou. K vybavení klece nezapomeňte na misku na jídlo (nejlépe keramickou - nebude ji moci kousat), napáječku (pokud si donesete domů malinkého křečíka, může se stát, že nebude ještě umět pít z napáječky, proto je potřeba dát mu k dispozici jak napáječku, tak i misku s vodou), dále kolotoč pro křečka, různé prolézačky, hamaky na spaní, domečky, mosty, schůdky. Těchto příslušenství je opravdu hodně. Díky nim se křeček nenudí.
klec pro nové obyvatele. Co se týká klecí pro křečky, někdy je potřeba dávat pozor, aby vám křečík neutekl, zvláště když je malý a protáhne se mřížemi u klece. Proto byste měli křečka hlídat a pozorovat, jestli se dostane ven. Pokud si nejste jisti, je dobré, pro jistotu, klec ještě navíc vyplést tenkým drátem a udělat tak menší mříže. Je to lepší, než potom malého, plachého křečka nahánět po celém bytě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to v mnohých případech i nemožné.
Všechno je tedy už nachystané a můžete si donést křečíka domů. Pokud si křečka vybíráte, jděte pro něj raději odpoledne, protože ráno a dopoledne tvrdě spí. Dávejte pozor na jeho vzhled – neměl by být pohublý, neměl by mít žádná olyslá místa v srsti, měl by mít čisté oči a nos, bez výtoku. Měl by být čilý a bystrý, ne apatický. Koupit křečka byste měli v jeho 4-7 týdnech, to je křeček mladý a dá se mnohem snadněji ochočit. Je lepší kupovat křečka u chovatele, kde je od mládí zvyklý na lidskou ruku a není tak plachý. Také riziko nemocí je podstatně nižší.
Křečci moc rádi jedí, a jsou velmi známí svými "tvářemi" neboli torbami, které jim sahají od tlamičky až po pas. Křeček může své torby roztáhnout a nacpat do nich hodně potravy "na horší časy". I vy se s tímhle u svých křečíků zaručeně setkáte. Můžete je pozorovat a bude vám to připadat velmi legrační. Křečkův apetit je velký a někdy jsou kvůli tomu hákliví na nadváhu. Pokud tedy zaznamenáte, že váš křeček má nějakých pár gramů navíc, můžete mu z jídla vybírat semínka slunečnic, které jsou kalorická. Co se týká potravy křečků, můžete zakoupit speciální směs pro křečky, která obsahuje pšenici, oves, kukuřici, slunečnicová semínka, svatojánský chléb, oříšky... a tyhle směsi doplňovat ovocem, zeleninou, listem pampelišky, psími granulemi.
Křečci se zpravidla dožívají věku asi dvou nebo tří let, občas i více. Pokud se o křečka dobře staráte, vyměňujete mu pravidelně podestýlku a nenecháváte ho na průvanu, bude s vámi spokojeně žít nejméně 2 roky a nic ho trápit nebude. Někdy se ale může stát, že vám křeček onemocní, třeba rýmou, bude mít nateklé oči nebo nos. Jako prvním příznakem, kdy poznáte, že se s křečkem něco děje, je, když ztratí chuť k jídlu. Křečci mají velmi dobrý apetit a pokud vidíte, že vašemu křečkovi nechutná, je s ním určitě něco v nepořádku.
Co křeček nesmí
Lilek,bažanka,lýkovec,blatouch,mák,bledule jarní,náprstník,blín černý,oměje,bolehlav,popenec,čemeřice,posedy,česnek medvědí,prvosenky,koniklec,pryskyřník,konvalinka,rozpuk jízlivý,laštovičník,rulík zlomocný,sněženka,sasanka hajní
sůl, cukr, koření,
máslo, sádlo
zelí nebo jen občas
mandle
česnek
cibule
pórek
višňové, broskvové a meruňkové pecky
klíčky syrových brambor
churma
salám, klobásy
citrusové ovoce
ananas, kiwi a jiné kyselejší ovoce
syrové těstoviny
šťovík
hřiby
med
větve jehličnatých stromů
máslo, sádlo
zelí nebo jen občas
mandle
česnek
cibule
pórek
višňové, broskvové a meruňkové pecky
klíčky syrových brambor
churma
salám, klobásy
citrusové ovoce
ananas, kiwi a jiné kyselejší ovoce
syrové těstoviny
šťovík
hřiby
med
větve jehličnatých stromů
větve peckovin ( třešeň, višeň, broskev, meruňka, švestka)
všechno horké a příliš studené
potraviny s vysokým obsahem tuku
jadérka z jablek
vodní meloun
všechno horké a příliš studené
potraviny s vysokým obsahem tuku
jadérka z jablek
vodní meloun
Jaká klec je pro křečky či křečíky vhodná? Jaké vybavení?
-Příliš vhodné není pro křečky terárium,tedy jakoby akvárium bez vody a rybiček :D Není tam moc vzduchu,tím se vzduch v teráriu zapařuje,jak tam křeček dýchá a tvoří se tam plísně,hniloby a hlavně VLHKO,které křečci nemají příliš v lásce,vlastně ho vůbec nesnáší.Poněvadž křeček pochází ze stepí a pouští,kde je sucho po většinu období ;) V teráriu také není možnost šplhat po jeho stranách,jako je tomu u klece,kde křeček může šplhat po vodorovných drátech u klece...Také se vám hůř bude schánět napáječka do terária a běhací kolo na podstavci.....A nejmenší přípustný rozměr terária je 80x40 cm!!!!!
-Minimální velikost klece pro křečka zlatého(syrského) je 60x40 cm a vysoká by měla být nejméně 40 cm....U křečíků je drobný rozdíl ve velikosti klece-Pro křečíky je nejmenší povolený rozměr klece 50x40 cm a vysoká také 40 cm.Plastová mísa na dně klece by měla být vysoká nanejvýš 10 cm,nejníš asi 8 cm,aby stelivo nevypadávalo ven,až křeček bude ve vaší kleci hrabat v podestýlce...Mezery mezi dráty klece by měly být pro křečka zlatého asi 12 mm a pro křečíky asi 8 mm....Zkrátka aby vám váš malý kamarád neutekl,nesmí se mu tam vejít ani hlavička,protože kde proklouzne hlavička,proklouzne i celé tělíčko :) ....
-Nejlepší bude,pokud svému křečkovi opatříte pořádně velkou klec s dřevěnými,nebo umělými patry,rozhodně ne s roštem,kde by tvému křečkovi propadaly tlapičky do dír,které mezi dráty zůstali...Jsou pro křečka velmi nepohodlné,protože na takovýto povrch křeček není zvyklý...
-100% nutná je podestýlka v kleci...Nehodí se vůbec piliny a papír...Pro malé křečíky je vhodný i písek pro činčily,ale nejlepší jsou hobliny asi pro všechny druhy křečků a křečíků,i-když k Roborowským spíše pasuje ten písek....Hobliny seženete normálně ve zverimexu,nebo z truhlářské dílny,nebo pily...Hlavně nesmí být od laků a barev,které jsou pro křečka smrtelně jedovaté...
-Do klece je velmi nutné pořídit pro křečka domeček na spaní,je už jenom na vás,jaký si vyberete,ale pro křečka nejsou vhodné plastové domečky...Když tam křeček dýchá,tak se rodí stěny domečku a vzniká vlhko,plísně,hniloby a především nezdravý vzduch pro vašeho miláčka,z kterého by mohl onemocnět...Nejlepší jsou domečky z pálené hlíny,nebo ze smrkového,či borovicového dřeva...Nesmí být moc malý,spíš platí,že čím je domeček větší,tím lépe :) Protože váš křeček v něm spí a staví si v něm hnízdečko na spaní,ukládá si do něj potraviny...Ideální je,když má domeček odklápěcí střechu a nemá podlahu
-Na stavbu svého hnízdečka,které mají křečci ve svých domečkách na spaní se nejlépe hodí natrhané papírové nepotištěné kapesníčky bez parfému,nebo nepotištěný a neparfémovaný toaletní papír...Dále je nezbytně nutné čerstvé a voňavé seno,které obzvlášť třeba i chutná malým křečíkům,ale ještě si z nich všichni křečci staví hnízdečko na spaní...Hodí se i nastříhané kusy čistých látek...
-Docela nezbytné je kolo na běhání...U běhacího kola pro křečky je důležité,aby běhací kolo nebylo příliš malé,jinak by si křeček poškozoval páteř a blbě by se mu běhalo...Pro křečíky by měl být průměr kola nejméně 14 cm a pro křečky zlaté nejméně 18 cm...Kolo musí být stabilní,nesmí vydávat jakékoliv nepříjemné zvuky a nejlepší jsou plastová,kde si křeček nemůže zlomit nohu....
-Pro křečky je taky velmi potřebný koupací písek pro činčily,dejte vašemu křečkovi do rohu klece kapku písku a on se v něm bude blaženě válet a hrabat :)
-Aby se křeček nenudil v jednotvárné kleci nutně by v kleci měl mít různé hračky a prolézačky,ale nesmí být pro křečka nebezpečně,ale prospěšné...Hodí se třeba ruliška kuchyňských papírových utěrek,různé provazy a žebříčky,tunely....Záleží na vaší fantazii ;)
-No a samozřejmě povinností jsou misky na žrádlo a napáječka...Misky by měly být 2-3,jedna na základní krmivo,druhá na zeleninu,ovoce a čerstvou zeleň a ta třetí je na doplňkové krmivo :) Napáječka je nejlepší plastová,která se dá přichytit ke kleci s kuličkovým ventilkem :)
-V kleci naprosto nejsou vhodné různé tunely z plastu,kde se zadržuje nezdravý vzduch a křeček je v nich zmatený,také se blbě čistí...
-Klec by měla být umístěna v rohu místnosti,kde není tolik světla a na vyvýšeném místě,aby křeček měl hezký výhled...
-Nezbytností do klece je i solné kolečko a třeba minerální kámen na ohlodávání
No a samozřejmě klec jednou týdně čistit :)
Co k jídlu?
Sušené krmivo: hotová obilná směs, peleta pro křečky, oříšky (burské, lískové, vlašské), obilí (pšenice, oves, kukuřice), semena (slunečnicová, dýňová, konopná), ovesné vločky
Sušené krmivo je nejdůležitější součástí jídelníčku vašeho křečka. Měli byste je mít doma vždy v zásobě. Budete-li křečkovi dávat hotové krmivo, které mu koupíte ve specializované prodejně, můžete si být jisti, že dostává všechny důležité živiny. Takzvané pelety (lisované krmivo) a hotové obilné směsi obsahují bílkoviny, tuky, uhlohydráty, minerální látky a vitamíny ve správném množství a složení. Je však důležité, aby křeček, který dostává výlučně sušené krmivo, dostával také dostatečné množství pitné vody a abyste balíčky s tímto krmivem uchovávali v suchu, jinak by se mohly zkazit. Křečkovi můžete dávat pouze nepražené burské oříšky (nesolené, neslazené, nekaramelizované).
Šťavnaté zelené krmení: zelenina (mrkev vč. listů, květák, rajče, okurka, paprika kapie, listový špenát, hlávkový salát, celer), ovoce (jablko, hruška, broskev, meruňka, bluma, jahoda), volně rostoucí rostliny (pampeliška, jetel, žabinec, luční tráva, kokoška pastuší tobolka, paznehtík)
Doplněním o zelené krmivo, ovoce a zeleninu získá strava křečka na rozmanitosti. Šťavnaté a zelené krmivo je důležitým dodavatelem vitamínů. Zelené krmivo se dá snadno obstarat hlavně od jara do podzimu z vlastní zahrádky nebo na vycházkách v přírodě. Musíte však dbát na to, abyste s krmivem křečkovi nedávali i škodliviny (netrhané u silnic kvůli výfukovým plynům, na trávnících, kde jsou venčeni psi atd.). Také především kupovanou zeleninu a ovoce byste měli důkladně umýt v čisté vodě a poté osušit, protože příliš vlhké ovoce a zelenina mohou způsobit průjem.
Živá potrava: mouční červi
Ve volné přírodě se křečci živí převážně semeny a zeleným krmivem, ale také drobnými živočichy, například hmyzem a jeho larvami. Nejsou tedy v žádném případě čistými býložravci, ale konzumují smíšenou stravu. Kromě moučných červů jsou vhodní i cvrčci a sarančata (k dostání v prodejnách však jen občas). Mouční červi jsou larvy moučných brouků. Jsou k dostání v každé dobře zásobené specializované prodejně. Nejsnadněji je donesete v zavařovací sklenici naplněné do poloviny ovesnými vločkami, kterou přikryjete malým šátkem. Sklenici nechte v místnosti při pokojové teplotě (ani na topení ani na slunci). Každé 2 dny dávejte do sklenice čerstvé osušené listy salátu nebo zeleniny, aby měly larvy potřebné vitamíny. Nic se nestane, jestliže se z moučných červů stanou kukly a nakonec mouční brouci. Většina křečků mezi nimi nedělá rozdíl. Čas od času sklenici vyprázdněte, vyčistěte, osušte, znovu naplňte a živé larvy či brouky tam opět vložte. Pokud to neuděláte, utvoří se ve sklenici plíseň a křeček může onemocnět.
Bílkovinná potrava: maso, netučný tvaroh, jogurt (i ovocný)
Za malý kousíček syrového netučného hovězího nebo telecího masa 1-2x týdně vám bude křeček vděčný. Nejvhodnější je mleté maso, které mu nemůže zaskočit. Křečci mají rovněž velmi rádi jogurt, proto jim ho pravidelně dávejte. Obě tyto potraviny však podávejte ve velmi malém množství, které křeček ihned sní, jinak se potrava rychle zkazí a znečistí klec.
Ostatní doplňky: pitná voda, vitamínové kapky, luční seno, větvičky buku, javoru, vrby, lísky, ovocných stromů (k ohlodávání), psí suchary
O přirozené broušení zoubků se postará obilná strava, ořechy a větvičky. Vhodný je také kousek psího sucharu. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání takzvané kameny k ohlodávání, které jsou obohaceny vápníkem a stopovými prvky. Ořechy však dávkujte v malém množství, obsahují velké množství tuků.Luční seno můžete také koupit ve specializovaných prodejnách nebo sami usušit (posekanou trávu nechte usušit na slunci a skladujte za přístupu vzduchu, aby neplesnivělo, plesnivé seno je jed!). Toto syrové krmivo je velmi důležité, protože obsahuje vlákninu, která prospívá trávení a tím i zdraví křečka. Kromě toho křeček rád používá seno na stavbu svého hnízdečka.
čtvrtek 17. dubna 2014
Pozor lidi!
Pozor lidi!
Dnes už vám žádné info přinášet asi nebudu , ale zítra se můžete těšit na mnoho dalšího. Třeba:
Co k jídlu?
Vhodné klece a jejich vybavení
Co křeček nesmí?
Jak se správně o něj starat
A mnoho dalšího
Dále vám hlásím předem , že tu netoleruji hádky
A ještě děkuji za to , že jste se jenom podívali na moji stránku
Děkuji
Dnes už vám žádné info přinášet asi nebudu , ale zítra se můžete těšit na mnoho dalšího. Třeba:
Co k jídlu?
Vhodné klece a jejich vybavení
Co křeček nesmí?
Jak se správně o něj starat
A mnoho dalšího
Dále vám hlásím předem , že tu netoleruji hádky
A ještě děkuji za to , že jste se jenom podívali na moji stránku
Děkuji
Před koupí křečka nezapomeň!
*Klec
*Podestýlku:Hobliny,speciální granule,seno,písek(jak u kterých druhů,více najdete když kliknete na hlavní str.na název křečka)
*Miska s jídlem(nejlépe keramická)
*Napáječka(miska s vodou-nejlépe keramická)
*Domeček-úkrzt
*Hračku:prolézačku,houpačku,kolotoč...
*Nějakou větvičku na okusování(aby křečkovi nepřerostly zoubky)Pozor!!!Musí být ale z ovocného stromu.
*Přepravka(pokud cestujete)
Jak si křečka či křečíka ochodíš? (2.díl, 3.díl)
Když už k vám má křeček tolik důvěry,že jí vedle vaší ruky(nebo přímo z ní),můžrte ho jemně hladit jedním prstem po zádech,po směru růstu srsti.Nikdy ho nehlad´te po hlavě.
Pak začněte křečka zvykat na zvedání.Když vám jí z dlaně,přidržte ho shora druhou rukou a jemně ho trochu nadzvedněte,ale vždycky jen pár okamžiků.Po několika dnech,pokud zvedání vašemu křečkovi nevadí,můžete ho stejným způsobem v dlaních vzít úplně ven z klece.Hlavně velmi opatrně,aby nezavadil nožičkou o vrátka a nezpůsobil si zranění.
Pak začněte křečka zvykat na zvedání.Když vám jí z dlaně,přidržte ho shora druhou rukou a jemně ho trochu nadzvedněte,ale vždycky jen pár okamžiků.Po několika dnech,pokud zvedání vašemu křečkovi nevadí,můžete ho stejným způsobem v dlaních vzít úplně ven z klece.Hlavně velmi opatrně,aby nezavadil nožičkou o vrátka a nezpůsobil si zranění.
Jak si křečka či křečíka ochočíš? (1.díl)
Nejdřív křečka první den pozorujeme,abychom zjistili,kdy je vzhůru(bez našeho buzení)a aktivní-to je nejlepší doba na to začít ho ochočovat.Všimněte si,co rád jí,abyste pomocí oblíbených pochoutek mohli překonat jeho strach.Také se ale vtu chvíli stává,že křeček o jídlo ve vaší ruce neprojeví zájem,tak mu jídlo nenut´te.Stačí když jídlo necháte v kleci v mističce a svou ruku v její blízkosti.Křeček si rychle zvykne,že mu neublížíte a už se vás nebude bát.Snažte se na vašeho křečka mluvit tišším hlasem.I na ten si zvykne a pak už někdy stačí,že i když je právě v domečku a uslyší vás(musíte být ovšem v těsné blízkosti),vyleze ven.Prostě bude to váš kamarád.
Menší odbočka- Křeček polní
(Cricetus cricetus)
Křeček polní,též
křeček obecný, je evropský křeček z podčeledi Cricetinae. Je obyvatelem otevřené kulturní krajiny. Vyskytuje se v nížinách, kde se jeho výskyt v současné době obnovuje, zatímco z vrchovin a pahorkatin prakticky vymizel. V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.Bývá zaměňován s přísně chráněným syslem - od něho se však liší pestrou srstí.
křeček obecný, je evropský křeček z podčeledi Cricetinae. Je obyvatelem otevřené kulturní krajiny. Vyskytuje se v nížinách, kde se jeho výskyt v současné době obnovuje, zatímco z vrchovin a pahorkatin prakticky vymizel. V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.Bývá zaměňován s přísně chráněným syslem - od něho se však liší pestrou srstí.
Křeček polní je výrazně větší, než křeček zlatý chovaný jako domácí mazlíček, jeho váha dosahuje 150-600 g, délka 215-340 mm. Má zavalitější tělo, krátké končetiny a kratičký, řídce osrstěný ocas. Má pestré zbarvení. Na hřbetě mívá žlutohnědý až rezavě hnědý pruh s načernalými konci delších chlupů, na břiše bývá naopak tmavohnědý až černý. Hlava bývá nahoře rezavá, po stranách, za ušima a na čenichu bývají bílé nebo nažloutlé skvrny stejně jako na předních končetinách. Relativně hustou srst obměňuje jednou ročně. Typickým znakem jsou dobře vyvinuté lícnítorby. Samci mívají v době rozmnožování nápadně zvětšené bočníkožní žlázy.
Křeček zlatý
Křeček zlatý (Mesocricetus auratus Waterhouse, 1839) někdy nazývaný též křeček syrský je druh hlodavce z čeledi myšovitých.
Tento až 18 centimetrový a až 190 gramový hlodavec má různé typy i barvy srsti (dlouhá, krátká, saténová nebo dvojitě saténová). Na hlavě má malý růžový nosík, pak velice citlivé a ve stáří velmi důležité hmatové vousky, černá korálková očka přizpůsobená hlavně pro noční život, ouška a velké lícní torby, kam sbírá různá semena a zrní, ty mohou pojmout až polovinu hmotnosti dospělého jedince. V zajetí i v přírodě dlouhé hodiny tráví ohlodáváním různých kousků dřeva a kůry, protože stejně jako všem hlodavcům tak i křečkům po celý život rostou přední zuby, které si musí brousit. Délka života je mezi 2 a 3 roky.
Tento až 18 centimetrový a až 190 gramový hlodavec má různé typy i barvy srsti (dlouhá, krátká, saténová nebo dvojitě saténová). Na hlavě má malý růžový nosík, pak velice citlivé a ve stáří velmi důležité hmatové vousky, černá korálková očka přizpůsobená hlavně pro noční život, ouška a velké lícní torby, kam sbírá různá semena a zrní, ty mohou pojmout až polovinu hmotnosti dospělého jedince. V zajetí i v přírodě dlouhé hodiny tráví ohlodáváním různých kousků dřeva a kůry, protože stejně jako všem hlodavcům tak i křečkům po celý život rostou přední zuby, které si musí brousit. Délka života je mezi 2 a 3 roky.
Křeček medvědí
Jejich srst se vyskytuje v nejrůznějších barvách i délkách. Křečky medvědí rozdělujeme na dlouhosrsté a krátkosrsté. Jejich srst je na dotek heboučká, podobná plyši. Někdo tvrdí, že je to pouze "podkategorie" křečka zlatého. Rysy atd., to vše tomu nasvědčuje. Liší se zřejmě pouze strukturou srsti a velikostí - křeček medvědí je o něco málo menší, než křeček zlatý.
Křečík džungarský
Křečík džungarský (Phodopus sungorus, Pallas, 1773) je malý hlodavec pocházející původně ze stepí jižní a střední Sibiře. Je zajímavý neobvyklým chováním samce, který asistuje samičce při porodu a pomáhá jí starat se o mláďata.
Křečík džungarský se dožívá až 2 roky v zajetí, mimo zajetí méně. Má zavalité tělo většinou zbarvené šedě s tmavým pruhem na zádech, spodek těla je světle šedý až bílý. Zabarvení srsti je různé v závislosti na ročním období. V letním období je zabarvení srsti převážně tmavší. Naopak v zimním období je světlejší, až bílé, s hůře rozeznatelným pruhem na zádech. Čím drsnější prostředí, tím je změna během ročního období výraznější. Tělo má dlouhé 65–102 mm a váží 30-55 g. Ocásek má maličký, od 2 do 4 mm.
Křečík džungarský se dožívá až 2 roky v zajetí, mimo zajetí méně. Má zavalité tělo většinou zbarvené šedě s tmavým pruhem na zádech, spodek těla je světle šedý až bílý. Zabarvení srsti je různé v závislosti na ročním období. V letním období je zabarvení srsti převážně tmavší. Naopak v zimním období je světlejší, až bílé, s hůře rozeznatelným pruhem na zádech. Čím drsnější prostředí, tím je změna během ročního období výraznější. Tělo má dlouhé 65–102 mm a váží 30-55 g. Ocásek má maličký, od 2 do 4 mm.
Kromě základního zbarvení, které se nazývá agouti, byly vyšlechtěny další dvě varianty:
- Sapphire má srst s jemným, kouřově modrošedým nádechem. Toto zbarvení se někdy nesprávně nazývá modrá agouti.
- Pearl vypadá stejně jako zimní srst a navíc může být ve variantě agouti pearl (bílá s černými stíny) nebo saphire pearl (bílá s modrými stíny).
- (Poznámka: V zimě se křečíkům džungarským mění srst do bíla.)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)